Psaní světlem

Psaní ve tmě patří mezi úplné základy a je poměrně jednoduché, stačí dodržet pár pravidel a je to 🙂

Příprava

Základem je samozřejmě mít nějaký zdroj světla – zde se dá neohrabaně použít i mobilní telefon s LED diodou na zadní straně, lepší pro ovladatelnost je samozřejmě ruční svítilna. Pro ještě lepší výsledek je super umístit na ruční svítilnu nějaký difuzér. Existují speciální od výrobce ručních svítilen nebo se dá použít jednoduchá varianta s pingpongovým míčkem, plastem z Kinder vajíčka nebo malá sklenička od vitamínu C. Vše se přilepí izolepou.

Nyní zbývá nastavit fotoaparát a zjistit šíři záběru na vybraném místě, abychom na výsledné fotografii neměli jen půl nápisu. To se dá udělat několika způsoby. Buď se využije plně otáčecí displej fotoaparátu (Olympus EM1 mark II, EM5 mark II nebo PEN-F) nebo využijeme možnost živého náhledu přes mobilní telefon (všechny Olympus OM-D a PEN s Wi-Fi připojením), případně přibližným odhadem od fotoaparátu za použití svítilny.

Nejjednodušší varianta je otočit si displej dopředu, jít na vybrané místo a rozsvítit směrem do fotoaparátu a jít zleva doprava (případně opačně 🙂 ). Pokud na displeji vidíme světlo, tak jsme v záběru. Jakmile světlo zmizí, je zapotřebí se kousek vrátit a označit si nějakým předmětem hranici, za kterou se již nepohybujeme. Můžeme využít okolní prostředí (větev, kámen..) nebo použijeme jakoukoliv věc, kterou máme u sebe. Profíci si ten bod pamatují 🙂

Připojení přes Wi-fi s aplikací OI Share je také jednoduché. Zapneme wi-fi ve fotoaparátu a aplikaci v mobilním telefonu, jednoduše pomocí naskenování QR kódu se zařízení spárují a vybereme dálkové ovládání s živým náhledem. Následně dojdeme na místo a provádíme stejný postup jako výše uvedený s tím rozdílem, že koukáme na displej mobilního telefonu.

Třetí varianta je přibližná a ne úplně přesná. Spočívá v tom, že stojíme u fotoaparátu a sledujeme displej nebo hledáček a svítíme na scénu a snažíme se určit hranice, kam již fotoaparát nevidí. Tato varianta jen nepřesná z důvodu způsobu svícení ručních svítilen – 99% emituje světlo do tvaru kužele a na větší vzdálenost se hranice určuje obtížně.

Fotoaparát následně nastavíme přibližně takto:

• Čas – záleží na tom, kolik toho chceme psát = pár vteřin nebo několik desítek vteřin, případně režimy LiveTime nebo LiveComp
• Clona – zde záleží na okolním světle, většinou se pohybuji v rozmezí F7 až F9
• ISO – vždy co nejmenší možné, Olympus má nejmenší hodnotu ISO200
• Objektiv – co nejširší

Samotné psaní

Nyní máme vše připraveno a můžeme vyrazit na scénu. Zapnutí snímání lze opět provést několika způsoby – cvaknout a jít na místo nebo dálkovou spouští nebo pomocí mobilního telefonu. Psaní následně probíhá tak, že jednotlivá písmena vykreslujete do vzduchu směrem do fotoaparátu.

Aby se písmena nepřekrývala a nevypadala každá jinak, je zapotřebí si najít nějaký pevně daný rozměr a toho se držet. Jenže kde ho vzít ve tmě? Naprosto perfektní je využít rozměry vlastního těla. Já osobně píši písmena v rozmezí na výšku od pasu až k hlavě, abych měl prostor na případné háčky a čárky a šíře písmene je dána šíří ramen. To bychom měli písmena, ještě zbývají mezery mezi písmeny – ideálně by měly být také stejné. Toho se docílí přesným krokováním do strany. Každé písmeno = jeden úkrok. Velikost úkroku záleží na tom, jak velké chceme mezery.

Psát se dá samozřejmě psace a nebo tiskace. Pokud se píše tiskace, je důležité po každém napsaném písmenu zhasnout, ukročit a až následně opět rozsvítit a psát. V opačném případě vzniknou na fotografii nevzhledné přechodové čáry.

Poslední důležitá informace je směr psaní. Obvykle tuto informaci na workshopech schválně neříkám a nechám účastníky, aby si na to přišli sami. Obvykle na to přijdou během pár vteřin poté, co si stoupnou před fotoaparát a začnou psát.

Klasické psaní na papír probíhá zleva doprava. U kreslení světlem je to opačně (leda bychom chtěli psát slova zezadu) a navíc se píše zrcadlově. Písmena jako A, H nebo M jsou jednoduchá, ta pravá výzva začíná u písmen jako S, N nebo J 🙂

Nyní máme za sebou základní manuál na psaní světlem. Samozřejmě se dá psát i jinými způsoby, např. směrem shora dolů nebo opačně, můžeme mít ohraničený prostor okolním prostředím a nebo můžeme psát tak jak jsme zvyklí psát na papír, tak na nějakou stěnu. Zde již pak záleží plně na naší fantazii, ale základní pravidla zůstávají vesměs stejná.

Pokud své fotografie sdílíte na sociálních sítích, nezapomeňte použít #wayofphoto 🙂