Historie kreslení světlem

Kreslení světlem není vůbec moderní disciplínou posledních pár let, jak si mnoho lidí myslí. Samozřejmě, že je tato disciplína rozšířenější, díky moderním technologiím, které nám umožňují daleko více možností, než tenkrát. Pojďme se podívat na historii a vývoj této kreativní fotografické disciplíny.

Slovo „fotografie“ pochází ze dvou řeckých slov: φωτός (fōtos), „světlo” a γραφή (grafé), „zobrazení pomocí čar“ či „kreslení“. Dohromady tedy tato slova znamenají „kreslení světlem“.

Světelnou fotografii lze rozdělit do 2 obecných kategorií. Prvním z nich je kreslení světem, kdy se světlem pohybujeme před kamerou. Během dlouhé expozice umělec používá tento zdroj světla k nakreslení nebo vytvoření různých obrazců a tvarů. Druhou kategorií je statické kreslení světlem, pro tuto techniku zůstávají světla ve scéně obvykle nehybná, zatímco samotná kamera se pohybuje během dlouhé expozice, aby v záběru vytvořila rozmanité barvy a design. Níže se podíváme na průkopníky této fotografické disciplíny ve světe, ale i u nás v České republice.

Étienne-Jules Marey and Georges Demeny, 1889

Étienne-Jules Marey a Georges Demeny se poprvé setkali, když se Demeny zapsal do fyziologického kurzu, který vyučoval Marey. Brzy se stali blízkými spolupracovníky. Společně vytvořili program výzkumu, který měl vést k vytvoření fyziologické stanice, která byla otevřena v roce 1882 v Bois de Boulogne. Marey a Demeny vyvinuli několik fotografických technik ke studiu pohybů všeho od lidí po koně. V roce 1889 připojil Demeny žárovky ke kloubům pomocníka a vytvořil první známou světelnou fotografii „Patologická procházka zepředu“.

Etienne-Jules Marey byl také první, který psal pomocí dlouhé expozice fotografie, jak je vidět na obrázku níže. Můžeme to považovat za první psaní světlem, i když Marey nepoužil světelný zdroj k nakreslení textu. Namísto toho použil bílou kouli na konci černé hůlky na černém pozadí a využíval odražené světlo z bílého povrchu koule, která zanechala na obrázku stopy. Možná se jedná o první použití odraženého světla a pohybu použitého k vytvoření obrazu.

Frank Gilbreth, 1914

V roce 1914 Frank Gilbreth společně s manželkou Lillian Moller Gilbreth používal malá světla a otevřenou závěrku fotoaparátu ke sledování pohybu výrobních a administrativních pracovníků. Gilbrethovi tyto světelné malby nevytvořili s uměleckým záměrem, místo toho studovali to, čemu říkali „pracovní zjednodušení“. Gilbrethovi pracovali na vývoji způsobů, jak zvýšit produkci zaměstnanců a zjednodušit jejich práci. Originální filmy si můžete prohlédnout zde.

Vilho Setälä, 1928

Finský fotografický průkopník Vilho Setälä začal experimentovat s fotografováním ve věku 14 let s filmovou kamerou 9 × 12. V roce 1927 získal Vilho nový fotoaparát a začal zkoumat pole kreativní fotografie. Tyto průzkumy vedly k obrazu, který zde vidíte pod názvem „Elektrický lustr“ z roku 1928. Elektrický lustr by mohl být první kinetickou světelnou malbou, to znamená, že světlo ve scéně zůstává nehybné a kamera se pohybuje a vytváří design při dlouhé expozici. Setälä pokračoval ve svém tvůrčím zkoumání a nakonec otevřel své vlastní fotografické studio v Helsinkách v roce 1932, kde pracoval jako profesionální fotograf až do roku 1945. Vilho také pomáhal německému výrobci  Leica při vývoji objektivů.

Wynn Bullock: Světelné abstrakce koncem 30. let

Na konci 30. let pracoval fotograf Wynn Bullock na své sérii nazvané Světelné abstrakce. To byla série, ve které Wynn používal odražené a lomené světlo jako předmět svých obrazů. Níže je první známý obrázek spirografu.

Gjon Mili, 1930 – 1950

Gjon Mili se narodil v Albánii a do Spojených států přišel v roce 1923 a byl fotograf samouk. V polovině 30. let Mili ve spolupráci s Haroldem Eugenem Edgertonem z technologického institutu Massachusetts (MIT) propagoval fotografii s pomocí záblesků. Gjon použil stroboskopické světlo k zachycení pohybu všech od tanečníků přes hudebníky, krasobruslaře až po žonglery v jediné expozici. Jeho techniky záblesků se dnes stále velmi často používají při kreslení světlem.

V roce 1949 byl Gjon Mili ve spolupráci s časopisem Life magazine poslán fotografovat Pabla Picassa ve svém domě na jihu Francie. Mili ukazoval Picassovi některé z jeho světelných fotografií krasobruslařů. Pablo byl okamžitě inspirován a vzal kapesní světýlko a začal malovat ve vzduchu. Mili nastavil fotoaparát a fotil. Toto krátké setkání přineslo to, co je známe jako „Světelné kresby Pabla Picassa“. Ze všech těchto kreseb je nejslavnější „Picasso kreslí kentaura“.

David Potts: 1953

David Potts byl široce uznáván pro svou černobílou fotografii dokumentárního stylu, když začal vytvářet svá barevná díla. Tato díla mírně předcházejí elegantní koloristické kompozice legendárních kolegů fotografů LIFE, jako je Ernst Haas. Ve svém snímku z roku 1953 Potts transformuje známou londýnskou památku na vířící barevnou mandalu. Použil fotoaparát Linhof 5 × 4, který koupil od Maxe Dupaina s filmem uloženým tak, že ho mohl otočit o 360°.“Jednoduše jsem chtěl vidět, co by pomocí pohybů fotoaparátu – otočením filmu – udělalo během dlouhé expozice.“ Jedná se o předchůdce techniky rotace fotoaparátu, o které jsem psal zde.

Eric Staller, 1976

Eric Staller by mohl být nazýván otcem světlých graffiti nebo kresbou světla ve své dnešní podobě. Staller se narodil v roce 1947 v New Yorku. Vystudoval architekturu na Michiganské univerzitě a v roce 1971 promoval s bakalářským titulem. Ke konci svého působení na UOM Eric začal vytvářet sochařství a umělecká díla. Od roku 1976 do roku 1980 Staller procházel temnými ulicemi New Yorku a vytvářel světelné fotografie.

Ericova série „Light Drawings“ by mohla být vůbec první „Light Art Performance fotografie“, která byla vytvořena. Dalo by se namítnout, že série „Space Writing“ od Mana Raye byla prvními uměleckými výkony, ale není pochyb o tom, že Stallerovy obrazy, jako jsou Light Tubes, Happy Street a Technicolor Torsos, všechny evokují prvky performančního umění. Ericova série „Light Drawings“ je jednou z nejvlivnějších sérií světelných malířů.

Jozef Sedlák, 1980

Fotograf Jozef Sedlák se narodil v roce 1958 v Bratislavě. Sedlák zahájil svoji světelnou malířskou práci v roce 1980 sérií „Kurz sebapoznania“. Je jedním ze skupiny umělců pracujících s inscenovanou fotografií, kteří v 80. letech reprezentovali Slovensko na mezinárodní scéně.

Jan Pohribný 90. léta

Jeden z nejznámějších českých fotografů, který se věnuje ve své tvorbě i kreslení světlem. Ve své fotografické tvorbě využívá jako tvůrčí postupy vícenásobnou expozici v kombinaci s pohybovou neostrostí. Spojuje nejen principy pohybu, výrazných barevných stop či monochromatických řešení, ale využívá také světelné malby, která „zviditelňuje“ energie zvolených přírodních lokalit či posvátných kamenů vztyčených lidskou rukou.

V tomto článku jsme se podívali na průkopníky techniky kreslení světlem. V dalším článku se můžeme podívat na současné známé umělce, kteří se této technice věnují.

Zdroje: 1, 2