Dva v jednom

Fotografie, která na první pohled vypadá jako by byla vytvořena počítačovou úpravou, ale není tomu tak. Jedná se poměrně o jednoduchou techniku, kdy musíme vysvítit pozadí za modelem/modelkou bílou barvou.

Nejprve si nastavíme fotoaparát. ISO opět co nejmenší možné,clona F9 a čas je zde variabilní a doporučuji spíše než pevnou hodnotu jako např. 30“ mít režim LiveTime, případně BULB se spouští, protože konec fotografie si řídíme sami. Zde naplno využijeme jak plně polohovatelný displej na EM1 mark II, ale hlavně živý náhled na displeji.

Máme nastaveno, model/ka stojí na místě, fotoaparát běží, jak ale vysvítit celou plochu? Zde se dá využít několika možností.

Softbox

Lze využít kombinaci softboxu, který má alespoň 30 cm na délku a ruční svítilny, která má svítivost alespoň 800 lumenů. V obou případech platí čím více, tím lépe 😊 Princip je nyní velice jednoduchý, jak znázorňuje obrázek. Je důležité vysvítit celé pozadí precizně, je zapotřebí vždy kousek předchozí linky překreslit, aby nevznikaly mezery.

Plastová trubka

Metr dlouhá plastová trubka, opět v kombinaci se silnou ruční svítilnou a přidělaném zrcátku na jednom konci, aby se světlo odráželo zpět do trubky. Pozadí se vysvítí úplně stejným způsobem, jen je lepší manipulace s trubkou ve svislé poloze. Tzn. budeme chodit zleva doprava.S plastovou trubkou doporučím chodit o něco pomaleji než se softboxem,který v podstatě svítí do fotoaparátu. Svítilna v plastové trubce nesvítí přímo, takže fotoaparát potřebuje trošku více času, aby zaznamenal dostatečnou intenzitu bílé barvy. Pozor ovšem, aby to nebylo příliš pomalu,protože model/ka nevydrží stát nehnutě více než pár vteřin. Osobně trápím modely maximálně cca 20 vteřin.

Zde si můžeme pomoc metr dlouhým LED páskem, který pár základních barev a je na dálkové ovládání – v každém lepším elektroobchodu jsou schopni toto dodat. Pásek se poté vlepí do trubky a získáváme tak levnou variantu programovatelné tyče se základními barvami, která ale dokáže vytvořit velikou parádu nejen v této technice.

Magilight/Programovatelná tyč

Dražší variantou je pak pořízení hotové a plně programovatelné tyče jakou je například Magilight nebo Pixel stick. Kromě toho, že umí vykreslit v podstatě cokoliv, umí samozřejmě i základní barvy, včetně bílé, kterou nyní potřebujeme. Tzn. rozsvítíme a vykreslíme pozadí úplně stejným způsobem jako s plastovou trubkou. Zde je ovšem nesporná výhoda v možnosti si nastavit intenzitu svícení, takže se nemusíme pohybovat pomalu.

Proč bílá barva?

Bílá barva znamená pro fotoaparát nulovou informaci a do takového místa již nikdy nezaznamenáte nic. Pokud bychom použili na pozadí např. modrou nebo zelenou barvu, okolní světla by se tímto propsala a nedosáhli bychom tak kýženého efektu.

Toto jsou možnosti, o kterých vím, že fungují, pokud přijdete na další, určitě mi dejte vědět 😊

Tím máme hotovou první polovinu a hurá na druhou, která je ještě lehčí. Ve chvíli, kdy vidíme na displeji siluetu a zbylé okolí vysvětlené bíle, model/ka utíká na stranu. Tím se dostanou na řadu všechna světla, která byla dosud schovaná za postavou a mohou se tedy do toho tmavého místa prokreslit. Nyní již záleží pouze na oku fotografa, kdy si řekne, že jsou světla propsaná dost a fotografování ukončí.

Občas se stane, že na výsledné fotografii jsou v bílém pozadí vidět přechody tam, kde jsme překreslovali již nakreslenou bílou stopu.Není nic jednoduššího než zvýšit highlights, aby se bílá barva hezky sjednotila. Jde o velice jednoduchou úpravu.

Samozřejmě, že se tato technika dá využít i jinde, než ve městě – pokud jsme někde v přírodě, můžeme si vykreslit siluetu a do ní můžeme poté vykreslit třeba orb nebo jen abstraktní změť barev. Poměrně pěkný motiv je v kombinaci s něčím přírodním, např. nasvětleným stromem. Zde se opět meze ničemu nekladou, silueta se dá docílit i jiným způsobem, ale o tom zase někdy jindy.